Od začátku to byl jeden velký podvod.
Andrej Babiš, kterého známe z plakátů a televize, je úplně někdo jiný než skutečný Andrej Babiš.
Ten první je produktem PR expertů Petra Topinky a Alexandra Brauna.
O tom, jaký je Andrej Babiš ve skutečnosti, vypovídají tato svědectví jeho bývalých kolegů.
Od začátku to byl jeden velký podvod.
Až krize odhalila naprostou neschopnost zemi řídit.
Dnes tam není podle mě v co věřit. To je pragmatická politika zaměřená jen na udržení moci.
Babiš je talentovaný, bezcitný lhář.
Ze způsobu, jaký dnes Andrej Babiš používá, se člověku zvedá žaludek.
Babiš nedodržel žádnou dohodu, kterou jsme spolu měli.
Nyní už je ANO jenom strana, která se snaží v tom závodě o populismus zvítězit.
Dnes na mě působí Andrej Babiš dojmem nácka. Má i jisté rysy psychopatické osobnosti.
Hnutí ANO nechce pomáhat lidem a něco změnit, ale snaží se jenom o vítězství v závodě o populismu.
On nebude dělat nic pro nikoho, z čeho by neměl užitek a peníze. Andrej Babiš není žádný hodný dědeček. Je to pokrytec, který lidmi pohrdá, a vím, co říkám.
Ministerstvo obrany je plné lobbistů, tlačili mě do podpisů různých zakázek, v tendru na vrtulníky docházelo k těžkým manipulacím.
Andrej Babiš prostě neumí prohrávat. Chce vyhrát za každou cenu, a to už je dnes jediný motor, který ho žene.
Tohle mi připadá jako přímý a nepopiratelný konflikt s právním státem. Snažit se zachovat současný stav znamená fungovat tím korupčním způsobem, proti kterému vždycky Andrej Babiš ústně brojil.
Andrej Babiš vlastně všechny členy hnutí ANO bere jako své zaměstnance.
Ale poslední kapkou bylo jednoznačně Čapí hnízdo, respektive moment, kdy do toho začnete vidět a kdy vám kompletně dojde, že největší podvod, korupce a machinace s dotacemi jdou od člověka, kterému jste uvěřila, že s tím bude bojovat.
Teď vidíme, jak se pan premiér snaží mluvit úplně do všeho, i do věcí, kterým vůbec nerozumí.
Bylo jasné, že tam vzniká skupina lidí, a to nikoli spontánně. Už tehdy jsem měl dojem, že to jsou lidé, kteří mají s Babišem kšefty nebo jsou s ním jinak propojení. Bylo mi jasné, že co Babiš řekne, to také bude.
Všechno je píárové, všechno je populistické...
ANO se vydalo spíše směrem politikaření v klasické partaji, kde jedinou starostí je vyhrát volby.
Asi jsem věnovala 4 roky svého ministerského života něčemu, čemu jsem věřila, a byla to jen přetvářka.
Kdybych věděla dřív to, co vím o hnutí ANO a jeho vedení teď, tak bych do hnutí ANO nikdy nevstoupila.
Vyjádření, která dává Andrej Babiš na veřejnosti, mi připadají úplně mimo toho, co bych čekal od příčetného člověka.
Hnutí ANO je v tom negativním slova smyslu populistické a já se v něm nevidím. Pravicovost a liberálnost se vytratila.
Andrej Babiš porušil svůj mravní politický kodex, neboť kázal vodu, ale pil víno. Jeho heslu 'Nelžu a nekradu' už nemohu věřit.
Vyhledává a naslouchá pouze loajálním lidem a když nejsou dostatečně loajální, tak je vyhodí do koše a vytáhne někoho jiného, což utváří tu otřesnou personální politiku.
Člověk nemusí být bývalý diplomat ani hovořit se současnými českými diplomaty po Evropě, aby viděl, jak je naše země opět oslabována.
Nemůžeme být obětí populistického stylu vládnutí neschopného se rozhodovat podle dlouhodobých cílů. Teď máme bohužel politiky, jejichž jediným cílem je vyhrát volby.
Můj odborný názor nebyl vůbec podstatný. Politici mají jen hlasovat a účastnit se zákonodárné mašinérie.
Faltýnek chtěl mít přístup k maximu informací a mít možnost ovlivňovat chod resortu. Byl to nepsaný faktický ministr dopravy a už i za mého působení se tak choval. Jeho cílem bylo mít své lidi v každé firmě spojené s dopravou, mít možnost je ovlivňovat, mít informace.
Ti členové, kteří tam jsou dneska, byli posléze posbíráni z ulice. Podobně se to dělo i jinde. Navíc mnohde ti, kteří neodešli a trvali na kritických názorech, byli vyloučeni. Postupně se takto vyčistily všechny okresní a krajské organizace a byli tam dosazeni lidé z Agrofertu.
Za některé kroky, které hnutí dělá v sociální politice, se stydím. Je to pouze rozdávání peněz.
Jestli se mají bránit zájmy České republiky, tak se má nastolit právní stav a zastavit čerpání dotací pro Agrofert.
Všechno musel Andrej Babiš několikrát schválit, mnohokrát to měnil. Největší jeho starost byla, aby byl vyfocený při přebírání první zásilky vakcín v Motole.
Měli jsme jeden konflikt, ze kterého byli všichni zděšení včetně pana Faltýnka, který zbledl a téměř omdlel, protože Andreji Babišovi se neodmlouvá. Ani gestem, ani grimasou.
Věcem, které přesahují komerční zájem, tedy nikdy se jim nevěnoval, Andrej Babiš nerozumí. A jeho ochota reprodukovat poslední blbost, kterou od někoho slyšel, nemůže mít dobré výsledky.
Jaroslav Faltýnek je člověk, který jde bez skrupulí tvrdě za svým – a tím je přiživení jeho ega a pocitu obrovské moci, že má dlaň, kterou může sevřít a zase otevřít, a držet tak lidi v šachu.
Babiš z doby kolem roku 2013 a ten, kterým byl na konci volebního období, to jsou dva rozdílní lidé. Jak naskočil na strašení veřejnosti přes migraci a čistý populismus... to mi přijde katastrofální.
Absolutní informační embargo, neposílají se zápisy z ničeho, nevíme co se řeší, co kdo říká, manipuluje se se zápisy, píší se v nich nepravdy, dříve jsou věci v médiích než v mailu od oblastního předsednictva.
Andrej Babiš uráží každého, na koho si ukáže. Bez důkazů osočuje lidi ze zlodějny, likviduje konkurenci, úkoluje novináře na špinavou práci, který následně odvede servilně svůj díl vůdcovské oddanosti a lže. Ano, Andrej Babiš lže.
Politika se dnes ani moc nedělá, je to takový infotainment bez hodnot a jasně formulovaných názorů. Politika dělaná na základě výzkumů veřejného mínění není politika, ale konstantní referendum, které s politikou nemá nic společného.
Osciluju mezi vyjádřením „je přítěží“ a „škodí téhle zemi“. Myslím, že Andrej Babiš prostě nemá na to, aby dělal premiéra. A to ve smyslu, že řídit zemi je výrazně složitější věc než řídit komerční firmu. Řada věcí se nedá dělat, pokud není schopen delegovat části svojí agendy. Což není.
Já do toho šla s tím, že budeme v čele s Andrejem Babišem rozkrývat korupci a otevírat kauzy a očistíme to prostředí pro lidi a podnikání, které bude jednodušší, že stát ty lidi podpoří, ale nestalo se z toho vůbec nic! Naopak to byla jedna kauza za druhou, ale byly to Babišovy kauzy, jeho korupce a podvody, a to bylo fakt až groteskní.
V ANO byla kvalita nahrazena bezvýhradnou loajalitou a poslušností. Vlastní názor, který nekoresponduje s názorem Andreje Babiše, je cestou k volné jízdence k opuštění hnutí.
Další z takových střípků, který mě přesvědčil, že se nechci do hnutí ANO vracet, bylo vyjádření jednoho místopředsedy, který ve chvíli, kdy bylo do debaty přihlášeno ještě asi 15 kolegů, řekl, ať pokračujeme, že máme ještě asi hodinu a půl, a oni si potom sednou a řeknou, jak to bude. Tam jsem zavnímal, že není důležitý většinový názor klubu, ale většinový názor vedení hnutí.
Pan Babiš provedl řadu právních a účetních operací, aby se zmocnil peněz, určených pro malé a střední firmy. Připravil tak o ně podnikatele, kteří je opravdu potřebovali. Pokud chtěl p. Babiš zajistit své potomky, měl jistě už tehdy dostatek vlastních zdrojů.
Je mi líto, že jediné, co se lidé v zahraničí o naší zemi často dozví, je to, že náš premiér porušuje české i evropské zákony a my s tím nic neděláme. Těžko se pak obhajuje, že do západní Evropy skutečně patříme.
Já kdybych ho neznal z vnitřku, tak tomu pánovi v televizi budu věřit, protože on říká to, co chceme slyšet, on to říká vážně, on to říká ustaraně, on nám dá všem všechno co chceme.
Tři brněnské organizace hnutí ANO byly jednoznačně napojeny na různé lidi, řekl bych až z podsvětí. Neumím se srovnat s tím, že se velrybaří lidi, účelově se mění bydliště jen proto, aby někdo někde mohl být členem či na kandidátce.
Andrej Babiš byl skutečně stvořen námi, jak říká. Námi, kteří jsme doposud nad spoustou věcí mávali rukama ve jménu vyšší pravdy, kterou nám vtloukal do hlav. Ta ale neexistuje. Dnes mě ze sebe samé mrazí, čemu jsem tleskala. Byla jsem uvnitř politické sekty.
Měl jsem několik hovorů s hejtmany z různých politických stran, kdy urgovali naprosto minimální množství vakcín, které jim šly do jejich regionů, a o tom Andrej Babiš rozhodoval. I na Ministerstvu zdravotnictví věděli, že si to od něj musí nechat všechno schválit.
On prostě lže, teď ten střet zájmů, 12 svazků StB… Já to chápu, ale kdyby řekl: Já jsem tehdy musel být členem, všem se omlouvám, já jsem nic neudělal. Člověk by se s tím třeba nějak smířil, ale prostě to lhaní a to zapírání, to je hrozné. V životě bych tam už nemohla.
Mohu vám říct, že jsem v rámci jednoho dne zažil nepříjemné názorové veletoče. V klubu dojde na indikativní hlasování, dozvíte se, že je například 69 poslanců pro. Za půl hodiny se na jednání přihlásí premiér a po konci jednání klubu je druhé hlasování a zjistíte, že se poměr obrátil.
Nikdo si nemůže myslet, že pan Babiš má lidi, kteří řídí jeho majetek. Je ve střetu zájmů nejen kvůli tomu, ale i kvůli médiím.
Premiéra znám osobně. Je charismatický, pracovitý a schopný. Bohužel, schopný všeho. Takového premiéra nechci. I já se za něj stydím.
Jako spoluzakladatelka hnutí ANO těžce nesu, že se odklonilo od svých původních idejí a přispělo ke zhoršení politické kultury v České republice.
Babiš nám dal na předsednictvu odhlasovat ekonomickou výroční zprávu a zároveň nám ji fakticky nechtěl ukázat. Zkrátka, bylo evidentní, že chce, aby nikdo neviděl do účetnictví.
Domluvme se tak, že tomu, co dělá Andrej Babiš, nebudeme říkat manažerství, jakkoliv on to rád slyší. Říkám to ve smyslu politického řízení, a to já hodnotím jako naprostou katastrofu.
Co se tady stalo s celým státem v čele s ANO, to je otřesné. Aby de facto jeden člověk spolu se svými pohůnky měl kontrolu prakticky nad všemi zásadními institucemi, včetně médií, no tak to je maso.
Příznačné je tažení Andreje Babiše proti migrantům, když on sám osobně je také migrant. Za jistých okolností by to jeho vyjadřování mohlo být i úsměvné, ale za touto politikou zůstávají i mrtví. Je to tedy k pláči.
Uvěřila jsem, že jde do politiky, aby zničil klientelistické vazby, a proto se ho všichni bojí a budou vytahovat cokoliv, aby ho zastavili. Ale po tom, co jsem se dostala do Sněmovny, jsem viděla, že je to pouze kouřová clona pro jeho lumpárny.
Je pravda, že jsem od roku 2013 byla členkou hnutí ANO 2011. Hnutí ANO jsem ale již v dubnu 2016 pro jeho nedemokratické praktiky uvnitř hnutí opustila. Hnutí ANO vnímám jako své největší životní zklamání, bez nadsázky.
Andrej Babiš v jednu chvíli odsune někomu židli a pak, za chvíli, řekne o tom samém člověku, že je **ča, mluví o lidech všeobecně jako o póvlu, nulách, tupcích… já fakt nevím, jestli má hranice. Možná tam, kde se bojí o sebe.
A to byl vlastně i celý ten problém, který strašlivým způsobem znechucoval i jiné lidi než mě. Protože Andrej Babiš samozřejmě rozhodoval, kdo dostane kolik vakcíny, jestli pošleme něco navíc do Libereckého nebo do kraje Vysočina a podobně. A on to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika.
Dokázal prosadit tolik věcí, které jdou přímo proti zájmům občanů a podnikatelů, zato jemu a jeho mediálně-zemědělskému konglomerátu firem se náramně hodily. Konkurenci se snaží nekalým způsobem likvidovat, s pomocí zajišťovacích příkazů některé firmy srazil na kolena, a pak je jeho podniky pozřely.
Když jsem chtěl Milana Ferance vyhodit, kopl jsem do obrovského vosího hnízda, narušil jsem celou strukturu, kterou si Faltýnek budoval. Tehdy ve 21 hodin večer za mnou přišel Faltýnek s tím, že se mnou chce řešit ministra. Já říkám, kterého, a on na to: Tebe! Ráno rezignuješ, jinak budeš odvolán, vyber si. A tak to skončilo.
Na druhém jednání předsednictva jsme zažili tvrdý šok. Protože jsem byl místopředsedou pro média, reklamu, marketing, připravoval jsem si marketingovou strategii, pro kterou jsem si předtím vyžádal podklady. Babiš mi ale řekl, že nemám do ničeho zasahovat: „Já platím, já rozhoduju, vy jste tady od toho, abyste mi sháněli členy, a ne od toho, abyste mi do toho fušovali.“
Celé ta politika je diletantská, na úkor naší budoucnosti. Zejména to, jak tu bičuje ty protipřistěhovalecké vášně, je to i ekonomicky škodlivé. Vzbuzováním protipřistěhovaleckých vášní dává nejen špatný příklad ostatním lidem, ale i škodí naší zemi.
Neudělalo se nic pro boj s chudobou, chybí důchodová reforma.
Bylo nás jedenáct, šest za Babiše, zbytek proti. V té chvíli jsme věděli, že to bude marný boj. V té chvíli jsem pochopil, o čem to celé je. Že Babišovi nejde o budování hnutí nespokojených občanů, ale o to dostat svou moc také do parlamentu, potřebuje si ohlídat dotační podtituly. Celé se mi to v ten moment úžasně rozkrylo a propojilo a bylo mi hned jasné, že u toho nechci být.
Občas v hnutí ANO převládají marketingové zájmy a ne to, co by bylo pro Českou republiku lepší.
Já si ho pamatuju z doby, kdy byl na poslaneckém klubu ochotný horovat pro agendu Rekonstrukce státu. Tohle je opravdu úplně jiný tvor.
Dvě třetiny okresních a krajských předsedů jsou lidé spjatí s Agrofertem. Ti nebudou hlasovat jinak, než jak si bude přát Babiš. Jsou to loajální „agroferťáci“. Jsou to bývalí nebo současní zaměstnanci Agrofertu, případně mají s ním nebo s nějakou jeho dceřinou společností kšefty. Je to jednoduchý, Babiš to má ohlídané.
Já bych považoval za úplně největší zradu, že se v tak citlivé věci (rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč jednotlivými zeměmi EU) na úrovni Evropské unie náš premiér vůbec neangažuje. To je horší než nejslabší práce nejposlednějšího europoslance.
...vzhledem k tomu, že jsem čtyři roky přecejenom působila jako ministryně, jako nestraník za hnutí ANO a poslouchala jsem veškeré informace od všech ministrů, pana Babiše, pana Faltýnka, tak jsem i z té sněmovny musela odejít, protože se nechci podílet na tom, kdy se opravdu říkají lži.
Měl jsem s Andrejem Babišem interakci třikrát nebo čtyřikrát, kdy tak nějak, jak bych to řekl, sestoupil ze svých strategických výšin na mou úroveň. Bylo to takové… já jsem se snažil to udržovat ve věcné rovině, ale s ním je to těžké, on neudrží myšlenku, jestli mi rozumíte, do všeho se montuje a o všem chce rozhodovat.
Andrej Babiš ví, co tam má za lidí, na většinu z nich něco ví, oni vědí něco na něho. Musí si tudíž vyjít vstříc, pomáhat a vzájemně si krýt záda. Třeba Richard Brabec byl vyhozen z Lovochemie, posléze se stal hlavním manažerem hnutí, a protože byl neschopný, poslal ho Babiš do Ústeckého kraje. Teď je ministrem. To mě pobavilo, je to docela drsné.
Není možné ani firmu, natož stát, spravovat neustálým nepředvídatelným přeskakováním mezi mikromanagementem a řízením odborníky.
Vlastně je strašné, kam jsme to došli a kde to žijeme! Ještě mám možnost se sebrat a ze dne na den odejít do ciziny. Ale to bych vážně nerada.
To, co mně vadí, je absence demokratické diskuse a výměny názorů na dlouhodobé a aktuální problémy, před kterými nestojí jen hnutí ANO, ale země, ve které žijeme.
Faltýnek mladší mi přinesl složku s úniky z materiálů ze Stoky. Hodil mi ji na stůl a řekl: Ty se ještě budeš divit, co tam všechno je... Prostě vydírání. Taková malá politická korupce.
Andrej Babiš si neuvědomuje, že země se neskládá jen z operativy, ale je potřebná i strategie a tu v žádné oblasti nemáme. Když se podíváme na prohlášení vlády, tak zatím není nic splněno.
Na schůzi předsednictva rezignoval Jan Hammer. K tomu ho vyzval Babiš po vzájemných neshodách. Hammer byl místopředseda zodpovědný za ekonomiku a pochopitelně chtěl mít možnost nahlédnout například do účetnictví a jiných dokumentů. A Babiš mu to nedovolil. Hammer mu říkal: „To už nejsou vaše peníze, to jsou peníze hnutí. A já jsem za ně odpovědný.“ Byla tam také členka kontrolní komise, tu také sestřelil, protože chtěla do mnohých dokumentů nahlédnout.
Třeba jste dala rozhovor někam … vyjádřila jste se pozitivně vůči uprchlíkům … teď se tam do vás pustí, že jste pravdoláskařka, sluníčkářka, že tam nemáte místo … vy tam sedíte a oni si pak stoupnou všichni a tleskají, jak vás někdo sundal … to je hrozný, jak uvnitř nějaké sekty…
Honza Hammer dvakrát nebo třikrát žádal o náhled do účetnictví ANO a nikdy se k tomu nedostal. A to byl místopředseda pro ekonomiku. A neměl šanci, vůbec žádnou. Z toho důvodu taky rezignoval, říkal nám tehdy: „Chlapi, to je marný boj.“
Vládní krize přerůstá v krizi ústavní, prezident se chová v rozporu s ústavou, Senát zvažuje kroky, které zvažuje, jsme v situaci, kdy se o nás v těchto negativních konotacích píše v zahraničí, má to dopad na naše zahraniční zájmy a podrývá to důvěru lidí v ústavní pořádek. V této situaci je rezignace mezi kroky, které by Andrej Babiš měl udělat.
Jen si vzpomeňte, ANO bylo protikorupční hnutí, šlo s nějakým cílem do té politiky … a plně se od toho odvrátilo. „Snížíme počet státních zaměstnanců, zeštíhlíme stát, elektronizace státní správy, malá zátěž na podnikatele“ … a co se stalo? EET, čím dál víc státních úředníků, daň pomalu na všechno, korupce z jejich vlastních řad, lež, vulgarity…
Viděl jsem, že bylo v té chvíli o mnoha věcech dávno rozhodnuté. O tom, že tam budeme jenom loutky. Ohradil jsem se tehdy například vůči tomu, jakým způsobem vznikala billboardová kampaň. Řekl jsem mu, že jsme hnutí a ne jeho firma a že jako místopředseda pro reklamu a média bych o tom měl minimálně vědět. Doslovně si nepamatuju, jak na mě reagoval, ale fakticky mě smetl. Něco na způsob: „Jsou to moje billboardy a já si tam můžu dát, koho chci.“
Hnutí ANO, za něž jsem kandidoval, mělo ve svém původním etickém kodexu pro takové situace požadavek na odstoupení z funkce. Způsob, jakým byl etický kodex upraven tak, že se dnes vůbec za nic neodstupuje, to je jen jedna z mnoha zásadních změn, které se za tu dobu udály, jedna z kapitol. Perfektně si vymýšlejí výmluvy, proč to tak je, ale jsou to jen výmluvy.
V počátcích hnutí se na volebním sjezdu dostali do předsednictva lidé, kteří nebyli ochotni akceptovat jednostranný diktát ze strany Andreje Babiše, a tuším, že čtyři nebo dokonce pět jich rezignovalo a z hnutí odešlo. Babiš tehdy prohlásil: Ako to je možné, že sa za takú chvíľu do hnutia dostalo toľko zmrdou? Později se nechal slyšet, že by nejraději hnutí ANO rozpustil a založil nové ze svých zaměstnanců.
Vidím to jako dneska. Vzápětí po volbě místopředsedů se zdálo, že je Babiš spokojený, každému z nás pogratuloval a prohodil s námi pár slov. Poté, když se volil zbytek předsednictva, nastala situace, že ani v prvním, ani ve druhém kole neprošel Faltýnek. Byl neprůchozí. Babiš za ním ale stál, zahřímal proto do mikrofonu, něco na způsob: „Co máte všichni proti Faltýnkovi, vždyť on si to odpracoval, postavil celou strukturu a měl osm nominací z krajů!“ V dalším hlasování pak Faltýnek prošel. Jako poslední z celého vedení.
Teď se musíme omlouvat za chování premiéra, který nás tady sice krmí tím, jak s každým mluví anglicky, německy, Francouzky......ale kdyby mluvil i svahilsky, tak ho ostatní poslouchají pouze ze slušnosti, protože je premiér. Jinak je stejnou ostudou pro Česko jako Zeman. Zkuste si jenom představit, jak se asi musí při takovém jednání cítit Macron, který má doma problémy se žlutými vestami, protože lidé chtějí úlevy na daních. Na těch daních, ze kterých se platí příspěvky do EU a ty se pak přesouvají do zemí, které jsou příjemcem dotací. Jako je Česko. A tady tyto peníze od francouzských voličů končí v Agrofertu.
Jsem pyšná na vše, co jsem kdy učinila, a těším se, až se vše jednou provalí.
Toto je zkorumpovaný stát, a co udělali, to je absolutní opak toho, co slibovali a slibují. Ale to lidi nevidí, vidí pozlátko, sliby, úsměvy, dramatizaci, žoviálnost, „čaute lidi“, to jsou jen hry pro ty voliče. Já vůbec nevím, kam jako chtějí, aby to až zašlo.
Když někdo (Andrej Babiš) něco udělá špatně, nebo vůbec, ale doporučí europoslancům, že je to dobrý, a pak za pár dní řekne, že je to špatně, že europoslanci jsou zrádci, tak je to buď velmi nefér politika a politikaření, nebo záležitost, kterou je potřeba diagnostikovat.
Tohle, co se děje tady, to prorůstání těch mocenských skupin v jeho režii do státní správy a justice, to je hodně podobné, co se dělo na Slovensku. Takže já skutečně se bojím, aby se tady nestalo něco hrozného,... ale to je přesně ten moment, který těm lidem pak otevře oči.
To, co Andrej Babiš dělá, je krajně rizikové a poškozující pro naši zemi. Jeho populismus, divné vycházení vstříc náladám, u kterých nevidím, čím by měly být prospěšné nebo tolerovatelné, což je třeba jeho rétorický postoj k Evropské unii. A toto poškozuje zemi, o tom nemám pochyb.
Když jsem pochopila, že ANO je populistické hnutí, které se k tématům vyjadřuje na základě okamžité veřejné poptávky, začala jsem si více všímat postojů jiných stran k jiným tématům, které mě zajímaly.
Ano, Andrej Babiš je absolutním vládcem, kterému není radno odporovat. Jeho heslo zní: Já platím, já rozhoduji. Pokud je konfrontován s nedodržením slibu, který dal, komentuje to jako nedorozumění. Příklad za všechny: před spuštěním volební kampaně sliboval těm, kteří to na náměstích a mítincích oddřou, že budou na čelných místech na kandidátkách. Následně, těsně před sestavováním kandidátek, prohlásil: Na čelných místech budou celebrity. Důsledky se dostavují ve formě neschopnosti navrhnout tolik potřebné změny, které byly deklarovány ve volebním – i tak dost okleštěném – programu.
Když se podívám zpětně, celá sociální politika ANO je jako okopírovaná od sociální demokracie.
Já vám dám příklad zrovna z Moravy. Mám tam kamaráda, který podniká. Je to poctivý, prostě zlatý člověk a má zámečnickou dílnu. Pak si vydělal hodně peněz, X milionů vydělal. Najednou na něho zaklekla finanční správa a vypočítala mu doplatek na dani 10 milionů, což bylo přesně tolik, kolik měl na účtu!